Fenomenálna práca, gratulujem!!!

radanogol@seznam.cz

Pro pana Nogola:
Dejte sem prosím kontakt na sebe. Pan Maryška se Vám ozve. Zdraví Jana

Má někdo kontakt na pana Maryšku? Rád bych přizpěl na nějaký artefakt, ale mail se mi vrací zpět!

Jsem z Olomouce a kolmo jsem dojel do Mor. Berouna, zde obědvám v místní restauraci a čtu si článek o Vás. První dojem blázen, druhý? Dojala mě vaše ryzost, chlap, který má svoje obrovské hobby. Přeju vše nej do dalších let....

Toto leto som bol prvýkrát v Chorvátsku, naplánoval som si cestu okolo Jasenice, aby som videl osadu Apačov ale najväčšie prekvapenie bolo keď som zistil, že bývame neďaleko Sanata Fe/Trogiru...je skvelé že v meste zachovali tie okná, dvere, lampy a stále sa tie miesta natáčania dajú ľahko nájsť - v stajni už je miesto banky zlatníctvo

Je to fakt moc úžasné.
Od decka ma to všetko hodne zaujímalo, ale tolko som sa toho nikdy nedozvedel a to mi je skoro padesát. Je to úžasné čo si dokázal a moc tomu fandím. Už je to historie, ale moc krásná historie.
Díky a moc držím palce.

Hello from Happykiddi.

Hello.

Neuveriteľne precízne spracovaná príručka pre cestovateľa do krajiny detstva. Budúci týždeň vyrážame do Obrovace a Vaša webová stránka nám bude mapou a neoceniteľným vodítkom. Ideálny pomocník pre greenhornov, ktorí nevedia čítať v stopách 😊

Moc děkuji za tu úžasnou nostalgickou retrospektivu.

Veliká poklona. Jsem fandou Vinnetoua od mládí a článek v Magazínu DNES ni poslala kamarádka. Měla jsem to štěstí, že jsem se setkala s Pierre Bricem v roce 2009 v Horšovském Týnci. Byl tam i pan Stanislav Fišer a atmosféra byla nádherná. Byla jsem v Chorvatsku několikrát a pochopitelně jsem se snažila najít některá místa z natáčení. Trogir ano, při sjíždění Zrmanji se nedá poznat nic a v Paklenici také ne. Člověk tak nějak tuší, ale stromy vyrostly a najednou stojíte před cedulí Winnetou Teil 3 a nepoznáváte nic. Vodopády Krka a na Plitvických jezerech něco málo odhadnete. Vaše porovnání míst je úctyhodné. A stříbrnou pušku si dozajista zasloužíte, protože by měla být u někoho, kdo není 60+.

Dobrý den, článek v Magazínu DNES se mi moc líbil a zaujal mne. I vaše webová stránka je moc fajn a zajímavá. Někdy se rád přijedu podívat na vaši sbírku i na talk show. S pozdravem
Jan Urban, Bruntál

Dobrý den, také reaguji na článek z páteční MF Dnes, který mne nadchl. Pamatuji to slavnostní vzrušení, když jsme byli se spolužáky (7. třída) poprvé na Pokladu na Stříbrném jezeře, a postupně pak na všech dalších těchto filmech. Od té doby jsme i s manželkou málokdy vynechali příležitost je shlédnout opět. Tak jak Vás koně - moji zvědavou pozornost zas přitahují železniční reálie, konkrétně "dobový" železniční svršek, který je v Americe charakteristický upevněním kolejnic na pražce přímo zatloukanými hřeby, zatímco v Evropě jsou kolejnice přichyceny šrouby přes podložku (velmi volně řečeno). A ohledně filmových "ocelových ořů" toho určitě víte víc než já (smile). Přeji hodně elánu do dalšího bádání, které by si určitě zasloužilo samostatnou monografii.

Dobrý den, paní Timková přesně popsala moje pocity a první setkání s Vinnetouem...???? Děkuji. Vaše nadšení pro věc a hodiny strávené - byť se zábavou, jsou obdivuhodné! Přeji do budoucna vše dobré a stříbrnou pušku k tomu...????

Dobrý den, dnes jsem si přečetla článek o Vás v MF Dnes a nedalo mi to, musela jsem hned reagovat. Už jsem o Vás slyšela od známého fotografa Ladislava Pekárka. Jsem nadšená, že i někdo z mladé generace má v oblibě stejné hrdiny jako ti dříve narození. Je mi 57 let a mayovky sleduji od svých 12 let. V době dospívání mi Vinnetou a Old Shatterhand byli vzorem a jsou doposud. Spravedliví, neúplatní a ochotní pomáhat. Dnešní mládež bohužel takové hrdiny nemá a podle toho to také vypadá. Díky mayovkám jsem získala i nejlepší kamarádku. Chodily jsme spolu do kina na tyto filmy a během odpoledne po škole stihly i dva a běžely z kina do kina. Zažily jsme tu dobu, kdy ještě byly obrovské fronty na lístky, které stály v průměru 4 Kčs. (1981-1985)kdy jsme studovaly na gymnáziu.
Dodnes nezapomenu na okamžik, kdy v Pokladu na Stříbrném jezeře už to vypadalo, že Butlerovu farmu získají bandité a objevil se Vinnetou s pomocí. Celé kino vydechlo úlevou 😊. Dnes už nic podobného nezažijete.
Někdo řekne, že tyto filmy jsou naivní. Ale pro naši generaci znamenaly opravdu hodně i místa, kde se natáčelo a mnozí snili, že se tam podívají. Byla jsem jednou z nich a když jsem tato místa viděla, byla jsem opravdu šťastná já i manžel.
A to nemluvím o hlavních hrdinech, kteří nás učili spravedlnosti, přátelství, neúplatnosti, přátelství mezi různými národy,...Tohle by mělo být samozřejmostí i dnes, ale vypadá to, že tyto vlastnosti nejsou v módě.
Kdyby tyto stránky, které jste vytvořil, existovaly v době mého dospívání, bylo by to nádherné. Nám bylo dopřáno sbírat fotky po střelnicích a s kamarádkou jsme si je dokonce ofocovaly. O kvalitě se nedá hovořit, ale pro nás to byl šťastný okamžik, že je máme. Dokonce spolužák, který opsal ode mě úkol mi věnoval fotku, kterou jsem ještě ve sbírce neměla. Dodnes sbírku uchovávám a rozhodně si ji nechám navždy.
Moc děkuji za krásné fotky a za celé Vaše stránky.
Máte krásného koníčka a jsem ráda, že mayovky nezaniknou s naší generací, ale budou i nadále pokračovat. Snad se jednou setkáme, moc ráda bych Vaši sbírku viděla a moc Vám přeji, abyste získal i Vinnetouovu stříbrnou pušku.
Ať se Vám daří a rodina Vás podporuje.

Naozaj krásna stránka. Nejaké miesta sme uz s rodinkou navštívili.

dobrý den přeji moc se mi líbi filmova mista je to moc super moc super obrazký s filmovimý misty super super děkuji moc

Bravo! Neuvěřitelná práce. Na Vaše stránky mě upozornil můj dlouholetý kamarád, planinar a fotograf Saša Gospič, kterému jste našel ztracenou peněženku. Byl nadšený z vaší poctivosti!!! Toulal jsem se s ním po Velebitu v roce 2004 a mnohokrát byl u něj doma v Zadaru. Je mi 68 let a v roce 1996 (rok po ex-YU válce) i v dalších letech jsem obešel a objezdil spoustu i zaminovaných míst např. Dolac pod Tulom - tam v doprovodu místního bači a jeho ovcí - má dům poblíž mohyl, nevím, jestli ještě žije. A to vše jen proto, abych hledal filmová místa. Jel jsem dokonce stopem a autobusem ze Svatého Juraje (Kvarner) až do Omiše jen proto, aby mi Vladimir Tadej (dělal stavby a lokace v některých májovkách) věnoval pouhých 20!!! minut svého času a zakroužkoval ledabyle do mapy pár natáčecích míst. Pěkně to odflákl. Byl jsem hrozně zklamaný a jel zase zpátky. Byl v tu dobu režisérem dětských dobrodružných filmů a v Omiši byl se štábem, kde natáčeli. Kontakt na něj mi dali ve zkrachovalém Jadranfilmu v Záhřebui 😊 Půjčil jsem si v Obrovci motorový člun (tehdy se to nesmělo!), abych s rodinou projel zcela opuštěnou Zrmanju až k ústí a motor se porouchal přesně na kraji Novigradského moře. Ještě že ne v kaňonu. Okolní svahy byly zaminované. Byl to horror. Mávali jsme o pomoc. Odtáhli nás člunem ke břehu a já jel ve 35 stupních do Obrovce STOPEM pro majitele s náhradním motorem a hodinu mi nikdo na tý silnici na náhorní rovině nikdo nezastavil. Tehdy jsem Chorvaty k smrti nenáviděl 😊 Odnesl jsem to zdravotně s šíleným úpalem a totálně krvavýma očima. Ale co bych tehdy pro Vinnetoua neudělal. Byla to vášeň.
Později už z ní zbyla jen šílená láska k celému Velebitu. Byl jsem v něm asi 15x, i na delší dobu (spím v horách v autě), znám jej prakticky úplně celý, mám tam chorvatské přátele - planinare a poznal jsem všechny tehdejší "domare" horských chat, ale po horách tam chodím a jezdím na MTB v 90% zcela sám. Dnes už moc ne. Mám zdravotní problémy. Jen těch dnů, co jsem spal v Domu u Paklenici a obešel několikrát celý vrcholový hřeben i jinde (tehdejší domar Valter Morovič byl u mě v Praze několik dní na návštěvě)
Takže držím palce! Fakt moc dobrý.
Mějte se. Jiří Schmied, Praha
jiri.schmied@seznam.cz
P.S. Budu moc rád, když se mi ozvete.

Úžasná stránka, oceňujem úsilie, energiu; trpezlivosť a šikovnosť tvorcov. Verím; že každý nadšenec Winnetoua si tu nájde svoje. Držím palce v ďalšej činnosti a ďakujem za inšpiratívne popisy a fotky. Držte sa, veľa úspechov ..